Kromě testování na HIV se stále více věnuje pozornost i testování na infekční žloutenky. Zatímco o svém HIV pozitivním stavu v celé Evropě neví asi polovina nakažených, tak u žloutenek B a C se odhaduje, že je to 80-90%.
Podobně jako u HIV je i u přenosu žloutenek velmi důležitým faktorem přenosu tzv. virová nálož. Čím je vyšší, tím vyšší je i riziko přenosu. Většina nakažených však v tomto případě svou virovou nálož ani nezná.
Odhaduje se, že v Evropě žije přes dva milióny osob s virem HIV. U žloutenek jsou tyto odhady vyšší. S virem žloutenky typu B má žít asi 13 miliónů osob a s virem žloutenky typu C až 15 miliónů. Výskyt obou typů žloutenek stoupá v Evropě od západu směrem k východu, takže Česká republika se pohybuje někde v lepším průměru. Naprostá většina nakažených totiž žije v oblastech, kde není běžně dostupné jejich vyšetřování, léčba a v případě žloutenky typu B ani očkování. Přesto ani pak nejde o malá čísla. V mnoha případech akutní fáze obou onemocnění probíhá skrytě, bez příznaků, a nemoc pak tiše přejde do chronického stádia. A ani bezproblémové jaterní testy, které patří k běžným preventivním vyšetřením, nejsou zárukou, že člověk není nakažen.
Poměrně nedávné zjištění potvrdilo, že přenos žloutenky typu C je možný při nechráněném análním styku, zejména pokud jeden z partnerů je HIV pozitivní. Přibližně desetina HIV pozitivních mužů, kteří mají sex s muži, byli nebo jsou infikováni i žloutenkou typu C. Přenos žloutenky typu C je možný i při neinjekčním užívání kokainu nebo pervitinu, pokud používáte společné „brčko“, což může být třeba při chemsexu. Dnes sice existuje terapie, která může žloutenku typu C poměrně úspěšně vyléčit, ale je tak drahá, že není pro většinu osob dostupná. A očkování proti žloutence typu C neexistuje.
Kdo je tedy zejména ohrožen žloutenkou typu B:
Především injekční uživatelé drog starší 26 let (mladší již byli v dětství podle zákona očkováni), kteří sami nikdy nevyhledali (a nezaplatili si) očkování.
Další ohroženou skupinou jsou sexuálně aktivní muži mající sex s muži, kteří nebyli očkováni. Rizikem není jen nechráněný anální sex. K přenosu může dojít i při orálním sexu (v obou rolích). Zdálo by se, že dnes už není žádný gay, který by nebyl proti žloutence B očkován. Ale pořád je jich u nás zhruba polovina (tedy méně než v západní Evropě, kde ale mají nezřídka možnost využít bezplatného očkování).
Je vhodné zkombinovat očkování proti žloutence typu B s očkováním proti žloutence typu A, protože v loňském roce zaznamenali v západní Evropě zvýšený výskyt tohoto onemocnění v gay komunitách v západní Evropě (přestože výskytu ve východní Evropě pochopitelně nedosáhli). Toto onemocnění sice nehrozí chronickým průběhem, ani úmrtnost není moc vysoká (kolem 1%), přesto si vyžádá zpravidla měsíční hospitalizaci a roční dietní a fyzické omezení.
Kdo je zejména ohrožen žloutenkou typu C:
Zase to jsou především injekční uživatelé drog.
Na druhém místě jsou muži mající sex s muži, kteří praktikují chemsex. Pak ti, kteří mívají nechráněné anální styky s více partnery (někdy včetně HIV pozitivních).
MUDr. Ivo Procházka, CSc.